Исходная форма: довлеть

Словарная информация: нсв нп 1а

Морфологическая характеристика: act. inf.



Infinitive: довле'ть

Active voice

Present/future tense

SingularPlural
1 personдовле'юдовле'ем
2 personдовле'ешьдовле'ете
3 personдовле'етдовле'ют


Gerund: довле'я

Past tense

MasculineFeminineNeutralPlural
довле'лдовле'ладовле'лодовле'ли



Gerund: довле'вши//довле'в

Imperative

SingularPlural
довле'йдовле'йте

Present participle

MasculineFeminineNeutralPlural
Nominativeдовле'ющийдовле'ющаядовле'ющеедовле'ющие
Genitiveдовле'ющегодовле'ющейдовле'ющегодовле'ющих
Dativeдовле'ющемудовле'ющейдовле'ющемудовле'ющим
Accusative inanimateдовле'ющийдовле'ющуюдовле'ющеедовле'ющие
Accusative animateдовле'ющегодовле'ющуюдовле'ющеедовле'ющих
Instrumentalдовле'ющимдовле'ющей, довле'ющеюдовле'ющимдовле'ющими
Locativeдовле'ющемдовле'ющейдовле'ющемдовле'ющих

Past participle

MasculineFeminineNeutralPlural
Nominativeдовле'вшийдовле'вшаядовле'вшеедовле'вшие
Genitiveдовле'вшегодовле'вшейдовле'вшегодовле'вших
Dativeдовле'вшемудовле'вшейдовле'вшемудовле'вшим
Accusative inanimateдовле'вшийдовле'вшуюдовле'вшеедовле'вшие
Accusative animateдовле'вшегодовле'вшуюдовле'вшеедовле'вших
Instrumentalдовле'вшимдовле'вшей, довле'вшеюдовле'вшимдовле'вшими
Locativeдовле'вшемдовле'вшейдовле'вшемдовле'вших